Pět dobrých zpráv pro českou ekonomiku

Česko se stává středoevropským šampionem v řadě klíčových ekonomických ukazatelů. Tyto dobré zprávy občas zanikají v popisování proměn globální ekonomiky a černých scénářů, které mohou přinést například kroky nové americké administrativy nebo vývoj německé ekonomiky. Proto je dobré si ukázat, že jsou zde důležité oblasti, kde vývoj Česka jde velmi pozitivním směrem a může být rozhodující pro prosperitu země. Zde je pět zásadních příkladů.

Investiční tygři: Z Čechů stávají středoevropští „tygři“ v zahraničních investicích. Čeští investoři nakoupili a nyní drží podíly v zahraničních firmách v hodnotě 70 miliard dolarů. Pro srovnání, to je zhruba stejně jako mají v zahraničí nainvestováno například Portugalci (75 miliard dolarů), a blíží se to i objemu investic, které v cizině drží třeba investoři z Izraele (89 miliard dolarů). Utekli jsme tak ostatním středoevropským zemím. Polsko, které je do počtu obyvatel téměř 4krát větší, nemá kapitál v přímých investicích v zahraničí ani v poloviční výši. To mimo jiné znamená, že se z pozice země, z níž odtékají dividendy, stáváme regionem, kam naopak budou výnosy ze zahraničních investic přitékat. A začnou vylepšovat výkonnost naší ekonomiky.

Stále solidní export: Podobně dobrou zprávou je výsledek našeho exportu. Ten loni solidně rostl a dosáhl obchodního přebytku přes 220 miliard korun, což je nejlepší výsledek za více než 30 let. A to i přesto, že řadě našich sousedů se nedaří a vývoz jim klesá. To platí nejenom o Německu, ale i o Rakousku, či dalších průmyslových zemích jako je například Švédsko.

Základ v high-tech: Česko dlouhodobě patří mezi špičkové země schopné vyrobit nejmodernější technologie. Máme 4. nejvyšší podíl exportu hi-tech zboží v EU a ve vývozu průkopnických technologií, mezi které patří například chipy, mikroskopy, technologie pro 3D tisk a podobně, jsme 15. na světě. Ve vývozu specializovaných mikroskopů jsme dokonce světová jednička s téměř čtvrtinovým podílem na světovém trhu, a díky vývozu tohoto unikátního zboží v roce 2023 přitekla do země skoro miliarda dolarů.

Stav veřejných financí: Také ukazatele popisující stav veřejných financí se vyvíjejí pozitivně. Patříme mezi 6 nejméně zadlužených zemí Evropské unie. A mezi 8 zemí s nejmenším daňovým zatížením. To nám dává solidní prostor zvládnout případné budoucí nutné výdaje, například na obranu, digitalizaci, inovace či infrastrukturu.

Ne vše je zamrzlé, i stát se hýbe: A když je řeč o infrastruktuře, mezi dobré zprávy určitě patří i rekordní počet zprovozněných kilometrů dálnic v loňském roce – 103 kilometrů (dosud nejvyšší číslo od roku 2000 bylo 68 km v roce 2006)

Klíčem budoucí prosperity jsou dlouhodobě inovace. A ty přicházejí díky vědě a výzkumu, propojené na byznysovou sféru. Loni jsme se poprvé dostali mezi 10 nejúspěšnějších zemí, jejíž vědci získali dlouhodobé granty ERC Consolidator Grants na bádání v nových oborech. Měli jsme jako země 10 úspěšných žadatelů o tento významný vědecký podpůrný program. Obdobně jako například Norsko, a dokonce více než Belgie, Dánsko či Finsko. Ukazuje to, že česká věda dokáže vygenerovat osobnosti, jejichž přínos přesahuje hranice, a kteří dokážou přilákat do země významné finanční prostředky na další výzkum.

Samozřejmě je třeba mít nadále na paměti, že je tu celá řada dlouhodobě negativních trendů a jevů, které mohou zapříčinit, že Česko všechny výše zmíněné výhody nevyužije. Jde primárně o vysoké ceny energií, zejména ve srovnání se Spojenými státy nebo Čínou, což výrazně zhoršuje konkurenceschopnost naší průmyslové výroby. Stále čelíme nedostatků kvalifikované pracovní síly, který souvisí nejen s nízkým podílem vysokoškoláků v Česku, ale i s klesajícím podílem populace v produktivním věku. Výraznou brzdou pak jsou pomalé povolovací procesy, kdy Česko je podle nejaktuálněji dostupného srovnání například až na 157. místě na světě v délce stavebního řízení. Problematické je také nízké propojení vědy a výzkumu s praxí či nerovnoměrné rozložení dopadů proměn ekonomiky na různé skupiny společnosti. Mezi ty patří prudký růst cen bydlení, nástup AI či tlak na energetické úspory, což vše dopadá více na sociálně slabší skupiny.