Česko je země plná talentu. Jak ho nepromrhat?

Kde Česko ztrácí talent a co s tím – nová epizoda podcastu Velký Dobrý o věcech, které se musí změnit, aby Česko rostlo.

„Stačí potkat jednoho člověka, který vás zapálí a vy pak hoříte celým životem, když on vás nadchne,“ říká v nové epizodě podcastu Velký Dobrý spolumajitelka společnosti Kornfeil a ambasadorka Druhé ekonomické transformace Martina Kornfeilová.

Spolu s ní pod vedením moderátorky Markéty Bidrmanové diskutovali o talentu v jeho různých podobách a jak jej správně nasměřovat pro růst ekonomiky viceprezident Svazu průmyslu a ambasador Druhé ekonomické transformace Radek Špicar a seniorní analytička Druhé ekonomické transformace Lucie Beránková.

Proč nevyužíváme talent, který v zemi máme, dostatečně? Jak správně pracovat s dětmi ve školách, aby své nadání rozvinuly? Jak se dostat v podílu vysokoškoláků v populaci na úroveň západních ekonomik? A zaručí vůbec vysoká škola úspěch v práci? To je jen část témat, které hosté rozebírali.

„Každý z nás musí začít u sebe. Úspěch totiž definuje naše vlastní nastavení. Když máš chuť něco dělat, něco dokázat, tak překonáš i ty nejhorší startovní podmínky. Když naopak máš skvělé zázemí, skvělé vzdělání, ale nemáš chuť něco dokázat, tak jsou ti všechny ty skvělé předpoklady k ničemu,“ míní Radek Špicar.

Analytické výstupy mu dávají za pravdu. „Z deseti top dovedností, které zaručí vyšší plat, jen dvě souvisí se vzděláváním, ty ostatní ne. A ty jsem si pojmenovala jako vlastnosti maratonského běžce. Jsou to schopnost organizační, schopnost rozplánovat si síly, odvaha nebo disciplína,“ doplňuje Lucie Beránková.

Ale i to jsou dovednosti, které mohou školy rozvíjet. A měly by se na ně zaměřit třeba kratší studijní programy na vysokých školách. „Statistiky jasně říkají, že čím vyšší dosažené vzdělání, tím nižší je ohrožení nezaměstnaností. A to je pro růst ekonomiky klíčové. Jen je třeba se zaměřit na profesně orientované vzdělání, kratší programy nebo dokonce mikrocertifikáty, které rozvíjejí konkrétní dovednost, a ne být zavření v uvažování, že kdo nedokončil magistra, není vysokoškolák,“ vysvětluje Radek Špicar.

Podle Martiny Kornfeilové je pak absolutně klíčové proměnit v našem systému vzdělávání to, že děti a mladí lidé jsou „uzavřeni“ ve věkově homogenních skupinách. „Oni znají celou dobu jen své vrstevníky, a pak přijdou do zaměstnání a neví, jak komunikovat se starším kolegou. Nebo naopak mladším. To by se mělo proměnit už od školky a prorůstat systémem vzdělávání dál,“ vysvětluje.

Jak moc mrháme talentem žen v době, kdy vychovávají děti? A proč je krátkozraké uvažovat o lidech ve věku okolo 55 jako o těch, kteří jsou spíše na konci kariéry? I o tom a co s tím mluví hosté v podcastu Velký Dobrý.

„S ohledem na stárnutí populace a s tím, že prostě musíme bezpodmínečně využít potenciál lidí nad 55 let, se stává z oblastí jako je péče o zdraví a zdravý životní styl ne nějaké hezké trendové téma, ale je to absolutní ekonomický zájem země,“ upozorňuje Lucie Beránková.

Jaká opatření pomohou rozvíjet talent a jak daleko by se v kombinaci s dalšími kroky, které podpoří rozvoj ekonomiky, mohlo Česko díky tomu dostat, popisuje náš datový projekt Skvělé Česko (www.skvelecesko2035.cz). 

Co udělat pro to, abychom slyšeli dobrých zpráv o české ekonomice co nejvíce? Kde leží cesty k budoucí prosperitě Česka? Co nám pomůže vyrovnat se s aktuálními globálními megatrendy? Jaká opatření nás nejrychleji posunou od „montovny k mozkovně“? O tom všem je podcast Druhé ekonomické transformace „Velký Dobrý“.

Sledujte nás v podcastových aplikacích. A na YouTube.