„Česko je jako skokan do výšky, co umí skočit dva metry dvacet, ale soupeři si o něm myslí, že neskočí víc než metr osmdesát. A tuhle propast mezi tím, co doopravdy umíme a co si o nás myslí svět, že umíme, musíme dohnat,“ řekl Martin Wichterle ve speciální debatě Druhé ekonomické transformace na letošním Melting Potu v rámci Colours of Ostrava. Vysvětloval tak, jaký je cíl národního brandingu. V žebříčcích, kde lidé hodnotí, co o zemi ví a jak ji vnímají, totiž Česko nijak neexceluje, ale když se poměřují fakta, stojí velmi vysoko.
A právě o tom, jak se hledá ta správní národní značka pro Česko diskutovali ambasadoři Druhé ekonomické transformace Kateřina Kadlecová (USSPA) a Martin Wichterle (Wikov Group) se světově úspěšným marketérem Radimem Svobodou pod moderátorskou taktovkou Zuzany Hodkové.
„Umíme zanechat velmi silný dojem v jednotlivostech, když máme příležitost, ale zatím nerezonuje jeden příběh, jedna story, v čem jsme opravdu dobří. A to musí být založené na tom, jací opravdu jsme, pak ten brand bude fungovat. A taky pak na něj budeme moct být hrdí a hlásit se k němu. My se často bojíme k něčemu přihlásit, protože když se k něčemu přihlásíte, pak za to nesete i odpovědnost,“ zmínila Kateřina Kadlecová.
A jak se tedy Češi vidí? Kreativní, vynalézaví, schopní vyřešit svízelnou situaci inovativním způsobem. Zároveň schopní dodat unikátní řešení v precizní kvalitě bez nutnosti mít k tomu jasný podrobný návod. Empatičtí, připraveni pomoci v nouzi a zakládající si na svobodě a prostupné společnosti, kde jsou zaručeny základní fungující služby a každodenní bezpečnost. Na tyto naše vlastnosti a schopnosti jsme jako Češi hrdí podle unikátního sběru dat, který probíhal v uplynulých 12 měsících. Jde o první krok vytvoření kvalitní a komplexní strategie tzv. národního brandu.
„Tyhle atributy jsou velmi silným základem pro dobrý brand. A pak bude úkol jej opravdu dobře prosadit, abychom ho všichni používali. Hlavně se musíme zbavit nálepky tři P, kdy nás svět často vidí jen jako Prahu, levné pivo a to třetí je součást kreativního průmyslu,“ uvedl Wichterle. S tím souhlasili i oba další diskutéři. „Stavět jméno země na alkoholu není dobré, to hned má asociaci s alkoholismem, ale ten příběh se dá vyprávět právě přes preciznost a výjimečné provedení i třeba u toho piva,“ dodal Radim Svoboda.
Projekt vedou agentury Česká centra, Dům zahraniční spolupráce, CzechTourism, CzechInvest, CzechTrade, Národní sportovní agentura. S nimi dlouhodobě spolupracuje byznysová iniciativa Druhá ekonomická transformace a Nadace BLÍŽKSOBĚ.
Sběr dat je prvním krokem v několikaletém procesu k jasně definované značce České republiky. V dalším kroku jsou data zpracovávána analytickým týmem vládních agentur do komplexního reportu. Následně by s pomocí mezinárodní agentury měla vzniknout pravidla a plán pro prezentaci ČR tak, aby byla srozumitelná pro různá publika v různých částech světa. Podrobnosti o výsledcích najdete ZDE.
A proč má byznys zájem o to, aby Česko mělo co nejlepší zvuk ve světě? Známost a oblíbenost země má přímé dopady na to, jak se daří českému exportu, jací turisté míří do Česka, jak se nám daří lákat zahraniční studenty a investice. Zájem okolního světa má samozřejmě vliv i na úspěch diplomacie a bezpečnost země. A jak doplnil Radim Svoboda: „Nárůst reputace státu o jeden procentní bod přináší dodatečná dvě procenta v růstu exportu. A to chceme ve výsledku všichni nejen byznys, protože pak roste celé HDP a díky tomu postavíte třeba víc dálnic.“
Jak se brand tvoří? Jak posiluje národní hrdost? Kde se inspirovat? Jak se projevuje česká kreativita. A proč je dobré si ji neplést s trochu toxickou improvizací? Poslechněte si Speciál podcastu Velký Dobrý z Melting Potu.
Sledujte nás v podcastových aplikacích. A na YouTube.