Nejcennější “surovina” budoucnosti? Lidé

V nové epizodě podcastu Velký Dobrý diskutují Tomáš Krsek, Eva Lehečková a Šimon Stiburek.

Celý svět prochází rychlými změnami a ty nejambicióznější prognózy mluví o tom, že do pár let se ve světové ekonomice posune téměř vše. Vidíme a cítíme megatrendy jako dekarbonizace nebo proměna globalizace a příklon k protekcionismu. Jasné je, že pravidla hry se přepisují mnohem rychleji, než kdy dřív.

Jak se připravit na příchozí změny? A co přinese ekonomika zítřka? 

Moderní země stojí na talentu, a proto ho musíme mnohem více rozvíjet. O tom je nejnovější epizoda podcastu Velký Dobrý, kde se dozvíte, jak mohou naše univerzity vítězit v globální konkurenci, a co pro to musíme udělat. Hosty byli děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková, majitel BHM Group a ambasador Druhé ekonomické transformace Tomáš Krsek a Šimon Stiburek, expert a spoluzakladatel Institutu pro rozvoj vysokého školství.

“Když se kouknete, které země ve světě jsou úspěšné z toho pohledu, že mají ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou, tak jsou to vesměs země, které mají velmi dobré univerzity,” říká v podcastu Tomáš Krsek.

Vysoké školy jako magnet talentu, akcelerátor vývoje a nutnou součást moderní ekonomiky potvrzují i druzí dva diskutující.

“Nikdo z nás neví, jak bude vypadat ekonomika za dva roky. Ta diskuze není taková, že přijde byznys a řekne vychovejte mi 20 absolventů na míru, kteří budou umět jednu konkrétní technologii a nic jiného. Naopak ti lidé vnímají, že tam je širší přesah,” říká Šimon Stiburek k nutnosti větší spolupráce byznysu a univerzit. 

Větší spolupráce mezi univerzitami a byznysem navíc neznamená, že by humanitní obory měly být na “druhé koleji”.

“Síla je v propojení mezi obory. Například pro otázku dopadů AI na budoucnost budeme potřebovat sociology, sociální psychology a filozofy, kteří dělají etiku. Potřebujeme prorvat jakousi bariéru mezi tím, co jsou humanitní, přírodovědné, sociovědní a technické fakulty,” vysvětluje Lehečková kontext českých univerzit.

A jak se pozná, že transfer mezi univerzitami a praxí zafungoval. Vznikne rozsáhlý inovační ekosystém.

“Když se koukneme na srovnání množství spinoffů nejlepších evropských univerzit a českých technických univerzit, tak jich máme málo. Potřebovali bychom, aby univerzity byly inkubátorem na skvělé nápady a skvělé lidi,” zmiňuje k současnému stavu Krsek.

K tomu, aby se to dařilo, jsou zásadní dvě věci. Jako vždy peníze, ale samy o sobě nás neposunou o velký kus dopředu. Školy potřebují mnohem efektivnější řízení, jak vysvětlují v podcastu hosté na řadě příkladů.

“Soukromé donorské peníze nikdy nepotáhnou ty objemy, které vysoké školství potřebuje, ale čeho máme relativně málo ve srovnání se zahraničím, jsou soukromé peníze na konkrétní výzkumné projekty,” dodává Stiburek.

“Jenom přidání miliard do vysokého školství nestačí,” potvrzuje Lehečková nutnost profesionálního řízení a zdůrazňuje také potřebu větší motivace akademických pracovníků .

Ambice za tím vším je pak jednoduchá. Jsme skvělí v řadě oborů. A máme mít mezi špičkou také univerzity. 

“Když má sousední Bavorsko v první desítce nejlepších evropských univerzit hned dvě školy, tak aby dvě české univerzity byly v první stovce, není přehnaná ambice,” říká Krsek.

Celou epizodu o tom, co je vše potřeba k tomu, aby se to povedlo najdete na YouTube a podcastových platformách.