Kompas Jacka Sparrowa, který vede k prameni konkurenceschopnosti, máme. Teď tam doplout

AUTOR: VÍT HORKÝ

Pustíme naše technologické společnosti ze řetězu. Budeme dominovat budoucnosti, jako jsme nikdy v minulosti nedominovali. Na světě nebude lepší místo pro růst firem, vytváření pracovních míst či budování továren než stará dobrá Amerika. To jsou jen některá prohlášení nového amerického prezidenta Donalda Trumpa z posledních dní.

A k prohlášením přidává i konkrétní kroky, když zrušil omezení týkající se společností vyvíjejících nástroje umělé inteligence nebo zaštítil The Stargate Project, v němž se spojují síly amerických technologických gigantů a japonských a arabských investorů, aby vybudovali infrastrukturu pro AI v hodnotě půl bilionu dolarů.

Jestli nám chcete stačit, musíte pohnout, řekl taky Trump v Davosu směrem k Evropě. Odpovědí Evropy by mohl být tzv. Kompas konkurenceschopnosti(Competitiveness Compass), který teď vydala Evropská komise. Je tak trochu jako kompas Jacka Sparrowa z Pirátů z Karibiku. Ukazuje to, co nejvíc chceme – tedy zjednodušení regulací, posílení inovací a využití talentů a kapitálu, protože fragmentovaná a kvůli tomu podkapitalizovaná Evropa za Amerikou zaostává. Jestli se tam ale dostaneme, bude záležet na tom, jak dobře budou nastavená opatření, která k tomu povedou.

Pro Česko je potřebné pak ještě nejen dohánět v tomto směru Spojené státy, ale i dohnat Evropu.

Jedním z nutných kroků, bez kterých se nám nepodaří lákat opravdu skvělé talenty do našeho byznysu, je zavedení skutečně funkčního institutu zaměstnaneckých akcií. Jde o takzvané ESOP (Employee Stock Option Plan). Klíčové je to třeba pro mladé technologické firmy, které jsou schopné dostat k sobě špičkové lidi výměnou za to, že jim dají podíl, a tito top zaměstnanci tak jsou ochotni jít do rizika práce s mladou firmou výměnou za to, že z jejího růstu budou mít sami prospěch. To, co je ve světě běžným motivačním nástrojem, tady v Česku přes sliby a dlouhé jednání ve sněmovně zkrátka nemáme. Dá se to různě právnickými kličkami zařídit, ale na to profesionálové ze zahraničí nejsou zvědaví. Ti se spíš zeptají, jak je možné, že tak základní věc jako funkční ESOP nemáme, a jdou jinam.

Druhá nezbytná věc pro to, aby tu mohly růst nové firmy s inovativními řešeními a my se posouvali v žebříčcích konkurenceschopnosti, je rozinvestovat se. Česko, ale spolu s ním i celá Evropa, „sedí“ na úsporách. Naprostou většinu našeho kapitálového trhu – v Česku jde o celých 80 procent! – tvoří banky. Takže když rozjíždíte byznys, jdete si půjčit. Ale banky nejsou stavěné na rizikovější investice. Proto je třeba posílit roli investičních fondů a také penzijních fondů, které pak přes investice do fondů rizikového kapitálu (VC) investují do start-upů. A to se má stát jednak díky novým bezpečným produktům, ale také je potřeba, aby pravidla pro investování fungovala po celé Evropě pokud možno stejně – tedy aby zde byl jednotný kapitálový trh, který bude srozumitelný investorům i firmám, jež kapitál potřebují.

A když už jsme u těch jednotných pravidel, tak jedno opatření z kompasu konkurenceschopnosti by opravdu bylo tím, čemu se říká gamechanger. Jmenuje se to trochu odtažitě 28. režim. Máme 27 států unie a každý má svá pravidla pro zakládání a fungování firem a tohle by zjednodušeně řečeno byl 28. set pravidel, který by ale byl platný pro celou Evropu (a pro firmy by byl nepovinný). Investoři by nemuseli studovat normy jednotlivých států například na poli pracovního práva, daňových povinností, insolvenčního práva a tak dále. Firmy by tak měly možnost získat větší kapitálové investice, což zvyšuje šanci na globální expanzi, usnadnění propojování evropských firem, snížení nákladů na expanzi do vedlejšího státu Evropské unie a řadu dalších benefitů.

Tak teď jen abychom se při plavbě podle kompasu neztratili ve vodách národních zájmů a neochoty se skutečně reformovat.

Autor je investorem v Czech Founders VC a ambasadorem Druhé ekonomické transformace

Článek byl převzat z hn.cz