Už nejsme nájezdníci z Východu. Český byznys získává respekt

„Český trh je malý a mnozí to považují za nevýhodu. Ale já to beru jako příležitost. Na konci dne totiž, pokud chcete být úspěšný, vám nezbude nic jiného než expandovat. A to je obrovská příležitost. Na začátku nás vnímali jako “dobyvatele z východu”, habsburská říše se na nás dívala svrchu. Ale dnes to tam není. Česko získává dobrý brand. Už začínáme být vnímáni jako někdo, kdo není pohlcován kapitálem, ale buduje v zahraničí. A za to získáváme neuvěřitelný kredit,“ popsal ve svém vystoupení na summitu reVize Česka 2026 svou cestu ke globálnímu byznysu majitel a zakladatel investiční skupiny KKCG Karel Komárek.

Právě dobývání zahraničních trhů, odvaha jít do světa, potřeba budování dobrého brandu, využívání příležitostí, které přináší rychle se proměňující svět, byly hlavními tématy letošního největšího setkání českého byznysu ve Vindyšově továrně, které pořádají Druhá ekonomická transformace a Hospodářské noviny.

O tom, že česká ekonomika nutně potřebuje globálně úspěšné firmy, mluvil také prezident Petr Pavel. „Občas se setkávám s argumentem, že by bylo dobré zastavit odliv stovek miliard, které odcházejí z naší země zahraničním vlastníkům, a dát je k dispozici „našim lidem“. Nevidím ale jiný způsob, než jim je ukrást, což je absurdní. Takže jedinou cestou, jak z toho ven, je posílit náš vlastní kapitál v zahraničí a váhy vyrovnávat. A my na to máme, dokážeme hrát první ligu v mnoha odvětvích. A je to důležitá zpráva, protože pokročilý průmysl a technologie a silná ekonomika, posilují naši nezávislost,“ řekl prezident před zaplněným sálem bezmála 400 účastníků.

Konkrétní čísla k prezidentovým slovům přidal ve svém vystoupení předseda správní rady Druhé ekonomické transformace a zakladatel společnosti Eurowag Martin Vohánka. „Část politiků pořád opakuje, že z Česka odchází 350 miliard korun ročně zahraničním vlastníkům. Ale desítky miliard ročně nyní po velkých investicích českých vlastníků v zahraničí přitékají, a to číslo poroste. A je důležité, aby toto číslo rostlo, protože ukazuje, že jsme úspěšní v cizině a peníze se nám pak vrací. Například Eurowag má dnes už 80 % příjmů ze zahraničí,“ uvedl. Za poslední tři roky čeští vlastníci inkasovali na dividendách ze zahraničí přinejmenším 100 miliard korun.

A Vohánka přidal přidal i výzvu, jak nadále posílit nejen pronikání českých firem do zahraničí. „Musíme mít ambice, cíle. Málo o nich mluvíme, ale přitom bez nich se ocitáme v situaci kolektivní neodpovědnosti. V Polsku by se daly ambice krájet, chtějí být do několika let třetí nejsilnější ekonomikou Evropské unie a makají na tom. My diskutujeme o odložení důchodové reformy, ignorování demografických změn, nakašírování státního rozpočtu, aby to nevypadalo, že zemi zadlužujeme, vyhýbání se plnění našich závazků, pokud jde o obranu. To je naše diskuse: kličkování. Kličkování a vyhýbání se budoucnosti. V tom musíme změnit společně mindset a jít si za úspěchem,“ vyzval.

Že česká ekonomika a český průmysl mají všechny předpoklady pro to uspět v globální konkurenci potvrdili ve svých vystoupeních na reVizi Česka 2026 ekonomičtí experti.

„My máme fundamenty, my máme znalosti. To je skvělé. To, co potřebujeme, aby se to proměnilo v úspěch, je budovat sebedůvěru. Umět na základě našich silných stránek konat. Jinými slovy: nebát se vyhrát,“ zaznělo v projevu ekonoma České spořitelny Davida Navrátila.

Detailněji to pak rozvedl Tomáš Dvořák z Oxford Economics na odpoledním workshopu, kde se diskutovalo, jak velkou příležitostí je pro český průmysl světový megatrend dekarbonizace. „Co je na českém průmyslu vlastně tradiční? Když se na to pořádně zaměříme, tak je to flexibilita. Vždy uměl vyrobit to, co je potřeba. Před třiceti lety byl náš automotive velmi malý, počítačová a elektronická zařízení nebo prvky pro elektrické sítě jsme v podstatě nevyráběli. Dnes? Na tom stojí náš vývoz. Takže když mluvíme o tradičním průmyslu, je to inovativnost a schopnost se adaptovat. Jen si to musíme víc uvědomit a stavět na tom,“ uvedl.

Právě o uvědomění si vlastní ceny, hodnoty a schopností se mluvilo v dalším workshopu v odpoledním programu. Ten se věnoval potřebě vybudování dobrého českého brandu. Značky, díky které nás bude znát celý svět. „Abychom více prosperovali, musíme být respektovanou zemí. To nám bude otvírat v zahraničí dveře. Dosahujeme mnohem lepších výsledků, než si sami uvědomujeme. Musíme si za tím jen stát. Chce to víc hladu po úspěchu,“ řekla v diskuzi majitelka společnosti USSPA a ambasadorka Druhé ekonomické transformace Kateřina Kadlecová.

Hlad po úspěchu často znamená i změnu přemýšlení ve firmě. „Dříve jsme rychle nakupovali a rychle prodávali. Dnes chceme být jedničkou na daném trhu. A museli jsme se proto otevřít externím investorům. To ale znamenalo vzdát se plné kontroly a přizvat si někoho nového a také to znamenalo spoustu práce, regulace a reportingu, když chcete externí investování. Na druhé straně ale stojí obrovský potenciál. Pokud si vezmeme, že loni jsme investovali do svých portfoliových společností miliardu eur, tak díky otevření se externímu financování máme plán na příští čtyři roky investovat 10 miliard. Externí kapitál vám zkrátká nedává jen finanční sílu, ale mění ambici. A tím budujeme firmu na evropské úrovni,“ popsal v odpoledním panelu věnovaném rozinvestování firem a také Čechů Tomáš Hochmeister z Penta Fund.

A co byznys potřebuje pro to, aby byl úspěšný, od státu? Celou řadu bodů vyjmenoval ve svém exkluzivním vystoupení Karel Komárek: „Předvídatelnost, tedy stabilitu daní a regulací. Skvělou ekonomickou diplomacii, jako mají Spojené státy. Odbourejme dotace, které deformují byznys a snižují konkurenceschopnost. A nepřenášejme odpovědnost z jedince na stát, ale naopak.“

O dotacích se ostatně mluvilo i v odpoledních workshopech. „Bylo by skvělé odstoupit od těch nešťastných dotací. Řada firem si zvykla se řídit podle toho, na co mohou načerpat dotace,“ kritizoval majitel společnosti SPUR a ambasador Druhé ekonomické transformace Tomáš Dudák v diskuzi o dekrabonizaci. „Namísto dotací je třeba vsadit na odpisy. Dotaci přizpůsobujete záměr toho, co děláte. Odpis je tržní, děláte investice, které chcete a potřebujete. A není to ztráta daní! Je to odložená daň. Když investuji smysluplně do výroby s vyšší přidanou hodnotou, tak v budoucnu stát vybere na daních víc,“ doplnil jej Mojmír Zálešák ze CE Industries.

Klíčové je také změřit se na vzdělávání a přitahování zahraničního talentu. „Bavorsko bylo někdy v 50. letech nejchudší zemí západního Německa. A dnes? Přitahuje 40 procent rizikového kapitálu, který je v Německu, a dvě ze čtyř nejlepších univerzit v zemi jsou právě tam. A co se stalo? Vsadili na vzdělání, změnili systém vysokých škol a propsalo se to do úspěchu v byznysu, protože úspěšné a funkční vysoké školy jsou zdrojem talentu a inovací pro byznys. A my máme chtít být v příštích desetiletích takovým Bavorskem,“ popisoval svou vizi zakladatel investiční společnosti BHM group a ambasador Druhé ekonomické transformace Tomáš Krsek v debatě o reformě vysokých škol a podpoře vědy, která byla jedním z bodů odpoledního programu.

Pod vedením ambasadorky Druhé ekonomické transformace a majitelky společnosti Profimed Alexandry Kala s ním debatoval mimo jiné ministr školství Robert Plaga. Ten zmínil hlavní tři body, které si slibuje od připravované reformy vysokých škol. Jde podle něj o systém řízení, který zaručí, že jsou jasně dané kompetence a odpovědnosti. „Dnes je to spíš kolektivní neodpovědnost,“ uvedl. Pak kontraktové financování, kdy stát bude dávat jasná zadání, jaké absolventy potřebuje, a to finančně podpoří. A do třetice funkční místa docentů a profesorů.

Navíc ministr v debatě s účastníky konference přislíbil, že ještě letos by chtěl rozběhnout kampaň na nábor zahraničních studentů. Přitahovat zahraničí talent je totiž klíčové pro další posun ekonomiky k vyšší přidané hodnotě a firmy po tom volají. „Chci na vás všechny ale apelovat, ať nahlas říkáte, jak klíčové je pro byznys a ekonomiku získávat zahraniční talentované studenty, kteří tu budou zůstávat, protože to nejhorší, co by se mohlo stát je, že se rozeběhne kampaň a bude čelit útokům, že zabírají místa našim dětem, což v případě zejména technických oborů není pravda, a je třeba, aby to zaznívalo opakovaně,“ vyzval ministr.

Konkrétní opatření, call for actions, debaty nad klíčovými tématy pro budoucí prosperitu Česka. To byla reVize Česka 2026. Díky všem, kteří ji letos s námi tvořili.