Data a analýzy

Přes pětinu českého vývozu, tedy 1,2 bilionu korun, představuje export „clean tech“ výrobků, vyplývá z unikátních údajů projektu Mapa příležitostí, který vzniká ve spolupráci Druhé ekonomické transformace s klíčovými odbornými a podnikatelskými organizacemi.

Dekarbonizace a investice do energetické tranzice jsou globálním megatrendem. V loňském roce poprvé překonaly hranici dvou bilionů dolarů celosvětově a česká ekonomika má jednu z nejlepších šancí na světě díky tomuto trendu růst. Ukazují to unikátní data z analýz Druhé ekonomické transformace k Mapě příležitostí, což je projekt vznikající ve spolupráci s dalšími podnikatelskými asociacemi, jehož cílem je identifikovat konkrétní obory, ve kterých může Česko profitovat z celosvětových trendů zelené transformace.

V materiálu ke stažení najdete unikátní data a příběhy české excelence v clean-tech odvětví.

Proč Česko a Evropa potřebují 28. režim a Unii úspor a investic a co tyto návrhy přinášejí.

Inovativní firmy (ať už přímo ze startupové ekonomiky anebo z univerzit) jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů inovací a přidané hodnoty. Právě ty bývají zdrojem nových nápadů a byznysů, které vytvoří úplně nové oblasti podnikání – ať už zůstanou nezávislými firmami nebo si je do svého portfolia koupí „tradiční“ hráči.

Tyto firmy typicky potřebují značné rizikové kapitálové investice od soukromých investorů mimo banky a/nebo burzu. Kapitál do inovativních firem tedy typicky nejprve přichází ze soukromých zdrojů: od „venture capital“ firem, které investují do desítek firem naráz s vidinou, že alespoň jedna z nich se uchytí a růstem své hodnoty zaplatí neúspěch ostatních investic.

Stejně tak inovativní firmy často potřebují zaměstnávat specialisty z různých zemí světa v době, kdy nejsou schopné nabídnout tržní plat jako zaběhnuté korporace. Situaci řeší tzv. zaměstnaneckými akciemi: najmou si specialisty za mnohem nižší plat, ale s vidinou vysoké odměny, pokud se startupu zadaří, vyroste a podaří se ho s výnosem prodat na burze nebo jiné firmě.

Ani jedno dnes v Česku nefunguje. Neumíme lákat dostatečné množství rizikového kapitálu a nemáme mezinárodně srozumitelný a důvěryhodný systém pro zaměstnanecké akcie (tzv. ESOP).

Přísun rizikových investic do Česka lze usnadnit tím, že se odbourá bariéra vůči zahraničním investorům v nutnosti porozumět našemu obchodnímu právu.  

Řešení jsou trojí:

• V krátkodobém horizontu nám pomůže vytvoření tzv. „28. režimu“, regulatorního rámce obchodního práva, který umožní českým a evropským firmám dobrovolně využívat „virtuálního“ právního rámce, který bude srozumitelný pro investory, aneb výše popisovaný „Schengen pro firmy“
• V střednědobém až dlouhodobém horizontu potom potřebujeme dotáhnout Unii úspor a investic, která dále usnadní investice Evropanů do EU firem jako alternativní možnosti k dnes často preferovaným investicím do kapitálového trhu v USA
• A nakonec protože kapitál není všechno, vedle těchto změn potřebujeme firmám usnadnit i najímání talentu podle podle všem srozumitelných a sjednocených pravidel zaměstnaneckých akcií (ESOP). 

V materiálu ke stažení jsou popsané v základních obrysech oba návrhy, s kterými nyní pracuje Evropská komise. Jsme si plně vědomi toho, že tento materiál není detailní a jeho detaily musí být důkladně dopracovány relevantními úřady ve spolupráci s klíčovými partnery. Popisuje ovšem základní přínosy jak 28. režimu, tak Unie úspor a investic a je tak základním průvodcem pro pochopení toho, proč by Česko mělo být aktivním hráčem v rámci procesu přípravy obou těchto návrhů.

Věříme, že jsme na správné cestě a těšíme se na spolupráci s dalšími partnery.

Otevření Česka zahraničním studentům: klíč k ekonomickému růstu

Česko potřebuje být magnetem na talenty z celého světa a usilovat o to, aby si pro své studium vybrali právě naše univerzity a vysoké školy. 

Proč? Data hovoří jasně. Česku oproti zemí s vysokou přidanou hodnotou chybí 600 000 vysokoškolsky vzdělaných lidí. Za posledních 10 let klesl počet absolventů o 35 %. A to zejména v technických oborech. Bez přílivu nových, mladých a talentovaných studentů se bude tato propast dále prohlubovat. Takže kromě přilákání studentů je třeba pracovat na tom, abychom je i po studiu udrželi.

Nejvyspělejší státy se předhání v tom (a my se musíme přidat), aby přilákaly studenty ze zahraničí. Jeden absolvent technického oboru za jeden rok práce vytvoří přidanou hodnotu přes 2,3 milionu korun. Stát z takového absolventa získá každoročně 800 tisíc korun v daňových příjmech — návratnost investice do mezinárodního studenta je tak 0,5-2 letá, včetně započítání retence. To dokonce i z pohledu státního rozpočtu jako takového: jeden zahraniční student se státní pokladně vrátí během dvou let práce a odvádění daní.

Hlavními kroky k získání zahraničních talentů jsou především:

• Efektivní propagace českého vysokého školství v jednotném brandu Study in Czechia ve strategických regionech.
• Fast-track víza se zjednodušeným procesem pro studenty.
• Vytvoření přijímacího testu/certifikace, které zajistí, že se do vízového procesu hlásí pouze reální studenti (může se jednat o zkoušku, automatickou akceptaci středoškolských diplomů s vysokou reputací, apod.).

Dodatečně nám pomůže:

• Definování prioritních zemí pro cílenou propagaci a nábor talentovaných studentů v zahraničí (protože nemáme realisticky zdroje na pokrytí celého světa).
• Zřízení státního stipendijního programu s cílem ročně přilákat 2 000 nejlepších talentů z celého světa (jakožto nástroj pro marketing a pro získávání těch nejlepších studentů).
• Retence absolventů a jejich integrace skrze výuku jazyka, cílené poradenství a platformu k propojení na praxe a pracovní nabídky.

Celé téma je komplexní, a vyžaduje spolupráci všech sektorů, které se vzdělávání věnují. Proto také potřebujeme jednoho vlastníka (politického nebo úřednického), který bude schopný všechny relevantní aktéry koordinovat a zajistí, že jednotlivá opatření do sebe budou zapadat.

V materiálu ke stažení jsou hrubě popsané kroky konceptu, který by mohl pomoct s přitahováním zahraničních studentů do Česka. Jsme si plně vědomi toho, že tento materiál není detailní a jeho detaily musí být dopracován relevantními úřady ve spolupráci s klíčovými partnery, od univerzit po zastoupení Česka v zahraničí.

Věříme, že jsme na správné cestě a těšíme se na spolupráci s dalšími partnery.

Jedním z cílů naší pracovní skupiny „zelená transformace“ je ukázat reálné příležitosti pro českou ekonomiku, které vznikají díky celosvětové zelené transformaci. Spojili jsme proto síly s řadou dalších organizací, abychom analyzovali data globálního obchodu s produkty a pochopili, v jakých oblastech výroby má česká ekonomika největší šanci.

V srpnu a září 2024 jsme vytvořili datový podklad z projektu původně vzniklém na americké MIT, „Observatory of Economic Complexity“ (OEC). V něm jsme v rámci pilotu zmapovali přes 300 výrobků (z celkových 4 600) v osmi z přibližně čtyřiceti sub-odvětvích zelené transformace.

Už v jejich rámci jsme identifikovali zelené výrobky, které tvoří 325 miliard Kč českého vývozu (přibližně 7 % vývozu zboží). V řadě z nich je naše ekonomika unikátně postavená a už dnes má značný podíl na světovém exportu. Pokud tyto trhy nadále kvůli celosvětové zelené transformaci porostou, české zelené firmy z toho mohou unikátně profitovat.

V přiloženém materiálu naleznete výsledky našeho analytického pilotu, včetně detailů za vybranými technologiemi a profily firem, které je dnes vyrábí.

V příštích měsících plánujeme databázi rozšiřovat o výrobky z dalších zelených odvětví. Doufáme, že kolaborativně vytvářená databáze pomůže analytikům ve veřejné, soukromé i akademické sféře s lepším pochopením potenciálních příležitostí (i rizik) spojených se zelenou transformací v Česku.

České ekonomice chybí ve srovnání se západoevropskými zeměmi vzdělaní vysokoškolští absolventi. Podle Hospodářské komory firmy aktuálně postrádají 70 tisíc odborníků s technickým vzděláním. Česko zároveň čelí výraznému demografickému poklesu, ze kterého vyplývá, že potřeby ekonomiky po nárůstu vysokoškolského talentu bude čím dál složitější naplnit.

V krátkodobém horizontu je možné tuto mezeru pokrýt zvýšením počtu mezinárodních studentů v Česku, a to za předpokladu, že u nás po škole zůstanou a budou pracovat.

Spolu s našimi partnerskými organizacemi jsme zpracovali analýzu, ze které vychází návratnost jednoho zahraničního studenta pro státní rozpočet na úrovni 0,5-1,5 roku. Zároveň jsme zmapovali kroky, které je potřeba učinit pro navyšování počtu zahraničních studentů na českých vysokých školách z dnešních 18 % až na 30 %, které zjednodušeně popisujeme v přiloženém materiálu.

Detaily za jednotlivými kroky nadále rozpracováváme a jsme připraveni napomáhat jejich úspěšné implementaci.

V rámci summitu reVize proběhly čtyři paralelní diskuse u kulatých stolů ke specifickým tématům, kterým se pracovní skupiny Druhé ekonomické transformace věnují. Přiložený je soubor krátkých prezentací, které sloužily jako datový podklad pro konverzaci na místě.

Na reVizi proběhly kulaté stoly k následujícím pracovním skupinám:

• Zahraniční studenti: ohledně potřeby zjednodušit proces získávání zahraničních studentů do Česka
• Věda a výzkum: ohledně potřeby zvýšit naši schopnost komercializace výzkumu a vývoje
• Zelená transformace: ohledně příležitostí, které můžou zelené technologie přinést pro český export
• Kapitál: ohledně potřeby nalézt zdroje kapitálu pro rozvoj podnikání s přidanou hodnotou v Česku
• Česká značka: ohledně potřeby participativního procesu budování reputace Česka v zahraničí

Děkujeme všem diskutujícím i expertům, kteří se zapojili do příprav diskusních podkladů!

20. května 2024 proběhl výroční summit 2. ekonomické transformace. V jeho rámci jsme připomenuli principy fungování Druhé ekonomické transformace a cíle našeho spolku.

Přiložená prezentace obsahuje informace, které jsme v rámci výročního summitu představovali, včetně přednášky našeho hosta, Davida Navrátila z České spořitelny.

V rámci prezentace jsme popsali logiku oblastí, které jsou z našeho pohledu důležité pro vybudování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou v Česku:

• Vzdělaní a podnikaví lidé
• Aplikovaný výzkum a inovace
• Prostředí pro podnikání
• Dostupnost kapitálu
• Česká značka